|
|
Podpora přímé ošetřovatelské péče středním managementem
MATOUŠKOVÁ, Amalia
Diplomová práce se zabývá problematikou podpory přímé ošetřovatelské péče středním managementem. Vrchní sestry - manažerky střední úrovně jsou zodpovědné za kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, a proto je v jejich zájmu vést své podřízené sestry k tomu, aby kvalita přímé ošetřovatelské péče byla udržená či neustále zvyšována, a to nejen pomocí kontrolní činnosti či materiálového zabezpečení, ale převážně pomocí podpory. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají sestry podporu od středního managementu v rámci zajištění kvalitní přímé ošetřovatelské péče. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativně - kvalitativních metod. Kvantitativní část výzkumu tvořilo 195 respondentů. Sestavili jsme dotazník, který byl distribuován praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník vycházel z předem stanovených deseti hypotéz, které se vztahovaly k cíli práce. U devíti hypotéz byla potvrzená jejich platnost a poslední desátá hypotéza se nepotvrdila. Kvalitativní část výzkumného šetření tvořily rozhovory se sedmi vrchními sestrami, které nás informovaly o jejich pohledu na podporu přímé ošetřovatelské péče. Výsledkem výzkumného šetření bylo zjištění, že vrchní sestry využívají více kontrolní činnost než podpůrnou. I přesto dotazované sestry vnímají podporu jako dostačující. Největší překážkou v podpoře vrchní sestrou je nedostatek motivace. Sestry by uvítaly, aby měly možnost zpětné vazby, dále se vzdělávat a aby se sama vrchní sestra účastnila přímé péče. Z pohledu managementu jsme zjistili, jakými prostředky a způsoby přispívají podřízeným sestrám pro zkvalitnění přímé ošetřovatelské péče Dochází zde ke konfrontaci odpovědí podřízených sester a vrchních sester. Vrchní sestry míní, že své podřízené sestry motivuji, umožňuji jim se dále vzdělávat či pokud je to možné účastní se přímé ošetřovatelské péče. Naopak se vrchní sestry domnívají, že podřízené sestry nic zvláštního v podpoře nepostrádají a pokud ano, tak asi porozumění, či aby byly neustálé přítomné na oddělení. Výstupem diplomové práce je návrh doporučení pro podporu přímé péče středním managementem, které vyplynulo na základě analýzy výzkumného šetření.
|
|
|
Time management sestry manažerky v intenzivní péči
Černohorská, Jitka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Lálová, Ilona (oponent)
Východiska: Diplomová práce se zabývá problematikou time managementu v ošetřovatelství, jeho čtyřmi generacemi a technikami řízení času, dále popisuje funkce a role manažera. Formulace cílů: Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat problematiku time managementu sester manažerek pracujících v oblasti intenzivní péče. Hlavní výzkumná otázka zní: Jak sestry manažerky pracující v intenzivní péči využívají a organizují svůj pracovní čas? Dílčí cíle jsou: Zmapovat, jaké mají sestry manažerky priority pro běžný pracovní den. Zjistit, jaké časoměrné pomůcky používají sestry manažerky k přímému měření spotřeby času. Analyzovat, jaké manažerské strategie využívají sestry manažerky pro řízení svého času. Zmapovat a zpřehlednit nejčastěji odkládané úkoly a činnost sester manažerek včetně důvodů prokrastinace. Metodika: Pro získání dat byl využit smíšený, kvantitativně-kvalitativní výzkumný design. Kvantitativní výzkumná sonda byla realizována pomocí časového snímku dne a týdne sester manažerek a jejího vyhodnocení do tabulek a grafů pro větší přehlednost. Data pro kvalitativní analýzu byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů v rámci tří focus groups. Data kvalitativního charakteru byla zpracována pomocí obsahové analýzy, k utřídění údajů bylo použito vytvoření kategorií a subkategorií na základě...
|
|
|
Motivační a demotivační faktory ke zvyšování kvalifikace všeobecných sester
HOŘEJŠÍ, Jana
Bakalářská práce se zabývá otázkou vzdělávání všeobecných sester v období transformace zdravotnického školství. Současný stav byl nastaven zákonem č. 96/2004 Sb. a jeho pozdějšími novelami. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je pozornost věnována profesi sestry a kvalifikační přípravě k výkonu povolání všeobecná sestra. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou sestry motivovány ke zvyšování kvalifikace. Tomuto zjišťování byla věnována druhá, praktická část bakalářské práce. Byla použita kvantitativní metoda šetření, která zjišťovala postoje a názory všeobecných sester k povinnému celoživotnímu vzdělávání, jak se cítí být motivovány či demotivovány ke zvyšování kvalifikace. Kvalitativní část šetření byla směřována na sestry manažerky, s cílem zmapovat zkušenosti středního managementu se změnami ve vzdělávacím systému a s motivováním sester k celoživotnímu vzdělávání. Výzkumné šetření prokázalo, že respondenti berou celoživotní vzdělávání jako součást svojí profese. O možnostech celoživotního vzdělávání jsou dostatečně informováni a upřednostňují pasivní a krátkodobé formy vzdělávání. Vysokoškolské studium je vzhledem k své časové, finanční náročnosti spíše na okraji zájmu. Hlavním motivačním faktorem ke zvyšování kvalifikace, je jistota zachování pracovního místa a hlavním demotivačním faktorem je vysoká náročnost studia.
|
|
|
Zkušenosti středního managementu sester s motivováním, týmovým vedením a zvyšováním odborné způsobilosti u jejich podřízených.
NOVÁKOVÁ, Tereza
K tomu aby sestra mohla, a aby především byla schopná vykonávat své povolání minimálně na standardní úrovni, potřebuje od svých přímých nadřízených nejen materiální vybavení, ale především pak jejich morální podporu. Také dostatečné vědomosti a zkušenosti jsou důležité pro vykonávání této profese. Dále potřebuje vidět smysluplnost ve své práci a mít pocit jistoty. Tato práce má tři cíle, jimiž jsou: Cíl 1: Zmapovat, jak sestry středního managementu motivují své podřízené k efektivnějšímu vykonávání jejich profese. Cíl 2: Analyzovat zkušenosti sester středního managementu s týmovým vedením. Cíl 3: Zmapovat, zda a jakým způsobem sestry středního managementu motivují své podřízené k zvyšování jejich odborné způsobilosti. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Pro sběr dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen čtrnácti sestrami ve vedoucích pozicích. Výpovědi jednotlivých sester byly shrnuty v kategorizaci. Ta je rozpracována do šesti základních skupin, jimiž jsou: motivační faktory, demotivační faktory, složení pracovního týmu, práce v týmu, vzdělávání a registrace.
|
|
|
Role sestry manažerky na usnadnění adaptačního procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO, JIP
HUDCOVÁ, Lenka
Úspěšné zvládnutí adaptačního procesu nově nastupující sestry na pracoviště intenzivní medicíny je vysoce náročný proces. Zvládnutí obsluhy sofistikované přístrojové techniky, odborná náročnost poskytované činnosti a každodenní fyzická zátěž i psychický stres staví před každou nově nastupující sestru široké spektrum požadavků, jejichž bezpodmínečné zvládnutí je zásadním předpokladem pro úspěšné začlenění do elitního týmu. V tomto nelehkém procesu adaptace by každé nově nastupující sestře (a nejen na pracovišti intenzivní medicíny) měla být nápomocná především sestra manažerka, která může významně pomoci nově nastupující sestře se v novém pracovním prostředí adaptovat a stát se rovnocenným členem týmu. Diplomová práce je zaměřena na roli sestry manažerky na usnadnění adaptačního procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP. Cílem diplomové práce bylo zmapovat působení sestry manažerky v adaptačním procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP a zjistit jakým způsobem tato sestra manažerka napomáhá v adaptaci nově nastupující sestře na oddělení ARO a JIP. Dalšími cíli bylo zmapovat vlastní proces adaptace nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP a zjistit faktory, které nejvíce ovlivňují adaptační proces nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP. Pro výzkumnou část této práce byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní část byl jako technika sběru dat použit polostandardizovaný rozhovor, který byl proveden se staničními sestrami odděleni ARO a JIP ve vybraných nemocnicích v Praze. Pro kvantitativní část byl jako technika sběru dat použit dotazník, který byl určen sestrám pracujícím na oddělení ARO a JIP ve vybraných nemocnicích v Praze, které adaptačním procesem buď přímo procházely, nebo které adaptační proces nedávno absolvovaly. Cíle práce byly splněny. Výsledky šetření jasně ukázaly, že adaptační proces nové sestry nespočívá pouze v účinném zaškolení, ale i v začlenění nové sestry do nového pracovního kolektivu. Je tudíž nutné, aby sestra manažerka věnovala adaptačnímu procesu dostatečnou pozornost a pomohla nové sestře se stát rovnocenným členem týmu, který bude pod jejím účelným vedením dosahovat cílů oddělení i celé organizace. Výsledky šetření mohou přispět k větší informovanosti o jednotlivých motivačních faktorech adaptačního procesu. Na základě zjištěných informací o působení sestry manažerky v adaptačním procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP byla vytvořena myšlenková mapa, která může posloužit pro inspiraci či jako návod k realizaci tohoto vysoce náročného procesu.
|
|
|
Vyhodnocení organizační kultury nemocnice v dimenzi: týmové spolupráce, komunikace, vztahu k práci
ŠACHOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývala organizační kulturou zdravotnického zařízení a jejím vyhodnocením ve třech oblastech. V teoretické části práce jsou definovány a blíže popsány oblasti komunikace, spolupráce v týmu a vztahu sester k jejich práci. Stanoveny byly tři cíle, které jsou zpracovány v praktické části této práce. Stanovenými cíli bylo vyhodnotit organizační kulturu Nemocnice Písek, a.s. ve třech dimenzích: týmová spolupráce, komunikace a vztah sester k práci. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek, které jsou zpracovány taktéž v praktické části této práce. Po zodpovězení výzkumných otázek, bylo vytvořeno šest hypotéz. První hypotéza: Sestry jsou spokojeny s komunikací na svém pracovišti. Druhá hypotéza: Sestry hodnotí komunikaci se svými nadřízenými kladně. Třetí hypotéza: Sestry spolupracují se všemi členy zdravotnického týmu. Čtvrtá hypotéza: Sestry hodnotí kolektiv na pracovišti kladně. Pátá hypotéza: Sestry mají kladný postoj ke své práci. Šestá hypotéza: Sestry jsou dostatečně motivovány ke své práci.Výzkum byl proveden kvalitativně ? kvantitativní metodou. V kvalitativní části výzkumu byly provedeny strukturované rozhovory s vedoucími sestrami vybraných oddělení Nemocnice Písek, a.s. Kvantitativní část výzkumu byla provedena metodou dotazování za pomoci techniky anonymního dotazníku. Výzkumným souborem pro kvantitativní část byly směnné sestry Nemocnice Písek, a.s.V závěru práce jsou shrnuty výsledky kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny, hypotézy potvrzeny, cíle splněny. Výsledky poukazují na spokojenost sester s komunikací, motivací, prací v kolektivu nebo na úroveň mezilidských vztahů jednotlivých oddělení zvoleného zdravotnického zařízení. Výsledky budou předloženy vedení Nemocnice Písek, a.s. Práci lze využít v praxi jako návod, který pomůže vedoucím pracovníkům zdravotnických zařízení zlepšit komunikaci, týmovou spolupráci, motivaci sester k práci, mezilidské a pracovní vztahy.
|
|
|
Styl vedení sester manažerek z pohledu směnných sester
BRILOVÁ, Marie
V ošetřovatelském procesu se nejvíce uplatňuje inspirace ošetřovatelského týmu a jednotlivce, ovlivňování myšlení a chování jednotlivých členů ošetřovatelského týmu za účelem ovlivnění výsledku a úspěchu celé skupiny. Mezi klíčové prvky ovlivňování druhých patří manažerský styl vedoucího pracovníka. První cíl bakalářské práce bylo zjistit, jaký styl vedení je sestrami manažerkami v praxi nejvíce využíván. Pro hodnocení stylu vedení sester manažerek byla použita manažerská mřížka. Stanovena byla H1: Vedoucí sestry nejvíce využívají styl ?týmového řízení?. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou směnné sestry považovány za partnery svých sester manažerek. Pro hodnocení partnerského vztahu mezi směnnými sestrami a vedoucími sestrami bylo vybráno pět tvrzení vztahujících se k vyjádření partnerského vztahu (spolupráce, osobní a pracovní prostor, pracovní schopnosti, cíle a lidské vztahy, respekt). Byla stanovena H2: Směnné sestry hodnotí vztah s vedoucí sestrou jako ?partnerský?. První část bakalářské práce je věnována teoretickým poznatkům z oblasti vedení a řízení, dělení stylů vedení a jejich využití v systému vedení a poskytování ošetřovatelské péče. Zpracování empirické části bakalářské práce bylo realizováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu. Pro získání údajů a potřebných dat bylo použito dotazování technikou dotazníku určeného pro směnné sestry. Výzkumné šetření bylo provedeno v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnici Středočeského kraje. Šetření bylo provedeno na celkem 21 stanicích lůžkových oddělení. Celkem bylo rozdáno 190 dotazníků. Návratnost činila 92 %. Zpracováno bylo 175 dotazníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce využívaný styl pro vedení směnných sester je styl ?střední cesta?, s výsledkem průměru 4,46, těsně následovaný stylem ?týmového řízení? s výsledkem průměru 4,44. Předpokládaná H1 byla nepotvrzena. Hodnocení vztahu mezi směnnými a vedoucími sestrami jako partnerského bylo stanoveno souhlasnými stanovisky v 85 % k pěti vybraným tvrzením. Předpokládaná H2 byla potvrzena. V praxi je možné navázat na zjištěné skutečnosti nejvíce využívaných stylů vedení. Sestry manažerky je tak možné na základě vyhodnocených stylů vedení vzdělávat v technikách vedení, rozvoji jednotlivých činností manažerů a jejich aplikaci v praxi. Budoucí manažery důsledně vybírat, pečlivě připravovat na manažerskou pozici a učit manažerským dovednostem.
|
|
|
Teambuilding v ošetřovatelství
PÍŽOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá teambuildingem v souvislosti s managementem změn v klinické a manažerské praxi. Řídícími pracovníky v ošetřovatelství jsou sestry manažerky, nositelky změn v kvalitě ošetřovatelské péče. Kurzy teambuildingu jsou součástí vzdělávacích programů pro rozvoj manažerských dovedností sester. Teambuildingem rozumíme jednak týmové vzdělávání či tvorbu týmu anebo trénink zaměřený na podporu vzájemné důvěry a týmové spolupráce. Pro zpracování empirické části práce byla zvolena kombinace metody kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Cílem kvalitativní části bylo zjistit využití kurzů v praxi a přínos kurzu pro zdravotnický tým. Data byla sbírána metodou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondentkami, které se kurzu teambuildingu zúčastnily. Na základě těchto rozhovorů byly stanoveny tři hypotézy, které sloužily jako podklad pro druhou fázi šetření kvantitativní metodou. Cílem kvantitativního šetření bylo zmapovat povědomí sester manažerek o možnostech týmového vzdělávání, zjistit zájem řadových sester o kurzy a odhalit překážky pro realizaci kurzů teambuildingu ve zdravotnických zařízeních. Dotazníkovým šetřením pro řadové sestry a pro sestry manažerky, jsme došli ke stanoveným cílům. Hypotéza o informovanosti sester manažerek o kurzech nebyla nepotvrzena. Druhá hypotéza o zájmu řadových sester o teambuildingové kurzy rovněž nebyla potvrzena. Nedostatek financí byl sestrami označen jako nejčastější překážka pro realizaci kurzu. Během shromažďování podkladů pro výzkumné šetření z oblasti managementu v ošetřovatelství byl shledán nedostatek v publikační činnosti sester manažerek. Během rozhovorů se sestrami manažerkami byly získány zajímavé informace. Publikování zkušeností s vedením ošetřovatelských týmů a týmovou spoluprácí by se stalo přínosem a inspirací pro ostatní sestry v praxi.
|
host ::
RSS.